V úterý 4. února 2020 přijeli na nádraží ve Valašském Meziříčí naši němečtí kamarádi, se kterými jsme měli strávit následující týden. Přišly první nesmělé otázky většinou v angličtině, na všech byla vidět mírná nervozita a na Němcích únava po dlouhé cestě. Následující tři dny se během dopoledního lyžování ve ski areálu Sachova Studánka seznamujeme. Seznamka pokračuje naplno odpoledne – čekají nás workshopy na rožnovském gymnáziu i na gymnázium ve Valašském Meziříčí.
Filmový workshop má plno práce se zdokumentováním a zpracováním našeho setkání s návštěvou z Mettingenu. Účastníci výtvarného workshopu zdobí 70 hrníčků a stejný počet plátěných tašek. Workshop dramatiků připravuje zpracování německo- české verze pohádky O veliké řepě. Hudební workshop spojí všechny vyznavače hudebních taktů a rytmu a workshop “Cestovní deník” tvoří tři knihy, aby každá škola měla památku na výměnný pobyt.
V sobotu podnikáme celodenní výlet do Ostravy. V areálu bývalých Vítkovických hutí jsme navštívili expozici “Velký svět techniky”. Po obědě a krátkých nákupech v nákupním centru Nová Karolína jsme s průvodci prozkoumali bývalý důl Landek. Po nabitém sobotním programu a předchozích náročných dnech je cesta autobusem zpět do Rožnova příjemnou chvilkou k odpočinku.
Neděle je dnem stráveným s hostitelskou rodinou. Každý má individuální program. At´ už navštíví Pustevny, muzeum v Kopřivnici, či dokonce Olomouc, stejně se velká skupinka žáků schází na bowlingu a společně stráví zbytek neděle.
V pondělí dopoledne se němečtí žáci účastní výuky na obou školách. Vyučující se snaží “vtáhnout” je do výuky a tak se například dozvídáme, jak se liší náš systém ve škole od jejich. Po obědě přijíždí z Valašského Meziříčí druhá půlka osazenstva výměnného programu. Připravujeme velkou tělocvičnu, kam odpoledne přichází naši rodiče a my jim předvádíme, co jsme za 3 odpoledne stihli vytvořit ve workshopech. Pouštíme také film, který dokumentuje vše, co jsme společně prožili. Na závěr slavnostního ukončení této části výměnného programu se společně s rodiči scházíme v jídelně a u spousty dobrého jídla začíná loučení…
V úterý 11. února brzy ráno zase stojíme na vlakovém nástupišti nádraží ve VM. Tentokrát žádná nervozita a rozpaky. Naopak – stala se z nás docela fajn parta. Dokonce se objevují první slzy dojetí …
Tak ahoj a těšíme se za čtyři měsíce na setkání v Mettingenu.
Aneta Pleváková 5. A8