Po úspěšně zvládnutém okresním kole čekaly na “rožnovské gymplačky” vítězky zbylých okresů zlínského kraje, aby se utkaly o postup na republikovou kvalifikaci v odbíjené středních škol.
Ráno nezačalo dobře, když Evča nemohla najít dres (naštěstí vše stihla :-D). Náš první zápas byl odložen, takže jsme čekali na Uherské Hradiště. Prochladlá děvčata se nemohla dostat do tempa, lehkost a sehranost z předešlého turnaje se vytratily, a ztráta setu (za stavu 19:16 na konečných 19:20) nalomila sebevědomí našich děvčat. Ani druhý set jsme se nedokázali probudit, a tak jsme vstoupili do turnaje prohrou 0:2. Nálada v týmu odpovídala chladné teplotě v tělocvičně a pohoda, s kterou jsme odsud odjížděli před měsícem, byla fuč.
Druhý zápas, těžký soupeř z Kroměříže a nůž na krku. Pokud nevyhrajeme, ztratíme naději na postup. Tady je třeba děvčata pochválit, protože i když to nebylo to pravé, vybojovala důležitou výhru, čímž udržela naději na vítězství. Ve třetím zápase jsme porazili Valašské Klobouky a (díky zaváhání Uherského Hradiště) dostali možnost bojovat s domácím Valašským Meziříčím o první místo.
Valašské Meziříčí dobře známe. Nesměli jsme ztratit ani set, přesto jsem věřil, že to děvčata zvládnou. Průběh prvního setu byl vyrovnaný až do koncovky, kde soupeřky využily psychické výhody a udělaly rozhodující krok, který jim zaručoval vítězství v turnaji. Zbytek zápasu tím ztratil náboj, a tak naše děvčata ukončila letošní tažení středoškolským pohárem prohrou 0:2 a celkově se umístily na třetím místě zlínského kraje.
Co nám chybělo? Určitě by se hodilo párkrát se sejít a trochu se před turnajem sehrát. Více jsem však postrádal týmový duch, který se u nás vytratil, a místo povzbuzování či pochval se hledaly chyby u spoluhráček. Nicméně je to další zkušenost, ze které se snad mladé volejbalistky poučí do dalších let.
Volejbalu zdar J.J.