PfingstAKADEMIE – Wannseeforum

Letošní téma souviselo s 30. výročím pádu Berlínské zdi a proto neslo název: Die Mauer muss weg! Von alten und neuen Grenzen. Ve vile v berlínské čtvrti Wannsee se opět sešlo spoustu zajímavých lidí se zajímavými životy a názory, takže podnětů k diskusi během workshopů a volných večerů bylo opravdu mnoho. Osobně jsem plně pochopila podstatu toho, že můžete sdílet cokoliv s lidmi všech možných náboženství, kultur, názorů… a že pro přátelství není vůbec důležitý váš původ, víra nebo jakým mluvíte jazykem.

První den se nesl v duchu seznamování a poznávání ostatních účastníků. Připravené workshopy probíhaly druhý den. Nabídku tvořily 4 druhy workshopů týkající se společensko-politických témat. K večeru jsme navštívili Theater Strahl v Berlíně, kde herci velmi poutavým způsobem zpracovali problematiku berlínské zdi. Další den proběhla diskuse formou metody Barcamp, která mě velmi zaujala, neboť si sami zvolíte téma, na které poté vedete diskusi. K večeru jsme se společně se skupinkou dobrodruhů vydali na známý berlínský multikulturní festival Karneval der Kulturen, kterého se podle statistik každoročně zúčastní přes 1 milion lidí (!). Tento karneval je pořádán již od roku 1996 a má odbourat předsudky vůči cizincům a přispět k porozumění mezi lidmi. Solidarita, entuziasmus a nálada mezi lidmi během této akce byla nepopsatelná. Obě dvě noci jsme strávili dobrodružným průzkumem nočního Berlína – města, které nespí a kde se neustále něco děje a jehož energie vás neustále pohlcuje a nutí, abyste se stali součástí tohoto obřího, spektakulárního a energického kolosu.

Předposlední den jsme vyzkoušeli praktické workshopy pomocí AGs Metod. Po těchto metodách následoval místo večeře Grillfest a Open Stage, kde každý dostal prostor se vyjádřit. Poslední večer jsme strávili ve vile Wannseefora společným radováním se ze života a pozorováním nočního Pohlsee, které se rozléhá přímo před vilou.

Po celou dobu akce jsem cítila, že čas okolo mě utíká dvojnásobně rychleji a nechtělo se mi uvěřit, že najednou přišel poslední den. Dopoledne jsme představili naše výtvory a projekty a dokumentaristé také filmy a fotky z předchozích dnů. Poté nám vedoucí workshopů rozdali zasloužené certifikáty a my se sešli na poslední oběd a pak už nezbylo nic jiného, než se se všemi rozloučit.

Na závěr bych ještě chtěla zmínit kulinářské dovednosti zdejších kuchařů, kteří nás 4x denně rozmazlovali lahodnými pokrmy (a hlavně deserty a kávou). Domů jsem se vrátila se spoustou zážitků, zkušeností, nových přátel a pocitem svobody.

Vanda Machálková